Děkuji vám všem, vzkázal Arséne Wenger na své úplně poslední tiskové konferenci

14.05.2018, 08:29 – Tomáš Břečka / arsenal.com

A je konec. Další ročník Premier League je za námi. Arsenal ho zakončil až na šestém místě, což je nejhorší výsledek za dobu vlády Arséne Wengera. Horší umístění bychom našli až v ročníku 1993/94, kdy Arsenal skončil až dvanáctý. I přesto tahle skutečnost není tím, o čem se mluví nejvíce. Zcela logicky je prakticky veškerá pozornost věnována Arsénu Wengerovi, který se rozhodl odstoupit z funkce manažera Arsenalu. Výhra 1-0 na hřišti Huddersfieldu tak byla úplně posledním zápasem Arsenalu s touhle francouzskou legendou na lavičce. Po zápase tak přišla i jeho poslední tisková konference.

O tom, jak prožil celé odpoledne...
„Před zápasem jsem chtěl trochu vypnout, jednalo se o můj poslední zápas a tak si myslím, že jsem si zasloužil zastavit a nadechnout se. Bylo krásné počasí, lidé na mě byli tak milí. Huddersfield mi před zápasem věnoval pěkný dárek, bylo to hezké odpoledne. Z tohoto města také pocházel asi největší manažer v historii Arsenalu, Herbert Chapman. Proto pro mě mělo zakončení této kapitoly mého života právě tady zvláštní nádech. Potěšilo mě, že když jsem vyšel ze šatny, usmál se na mě právě Herbert Chapman, protože byl vyobrazený na fotografii, která visela přímo před vchodem do šatny.“

O jeho celkových pocitech...
„Byl to opravdu speciální den. Myslím, že jsem měl oznamovat každý týden, že končím, protože od té doby jsou na mě lidé tak strašně milí. Chtěl bych poděkovat všem tady. Našim fanouškům, ale také lidem z Huddersfieldu, kteří mi projevili velký respekt. Byl to hezký den, Huddersfield slavil záchranu v Premier League, naši hráči chtěli pro změnu zvítězit v mém posledním zápase v klubu. Celkově bych chtěl poděkovat úplně každému. Těch 22 let to nebylo jen o výsledcích, víc to bylo o tom dobrodružství, o lidských zkušenostech, které člověk během těch let získal. Všem bych chtěl popřát hodně zdaru do dalších let. Hlavně Arsenalu.“

O klanění se fanouškům před zápasem...
„Bylo to spontánní. Vím, že jsme letos fanoušky, kteří jezdí na venkovní zápasy, velmi zklamali. Mnoho z nich žije tak, aby ušetřili peníze na venkovní zápasy Arsenalu. Chtěl jsem jim tím projevit respekt. Měli jsme spolu několik neshod, které dokážu pochopit, to hlavní nás však spojovalo - láska k Arsenalu.“

O tom, jestli si umí představit, že někdy bude stát proti Arsenalu...
„Nejsem na to teď připravený. Bylo by to velmi složité, teď si to neumím představit.“

O tom, jestli měl podobné nabídky...
„Nabídky jsem měl a mám, ale ještě o nich nepřemýšlím. Podle mě nejde vystoupit z tak dlouhého procesu, jako bylo moje působení v Arsenalu, a druhý den ráno vstát a rozhodnout se, že půjdu trénovat jinam.“

O tom, jestli je možné, že bude pokračovat v Anglii...
„To nevím. Asi bude lepší, když budu pokračovat někde jinde.“

O dárku, který mu Huddersfield věnoval...
„Byla to pamětní deska, kde byl vyobrazený dres, z poloviny v barvách Huddersfieldu a z poloviny v barvách Arsenalu. Na něm stálo číslo 1235, což je počet mnou odtrénovaných zápasů v Arsenalu. Hráli jsme tady v Huddersfieldu před mnoha lety v rámci předsezonní přípravy, tehdy měl klub finanční problémy. Jsem rád, že se z nich nejen dostali, ale že to dotáhli až do Premier League.“

O tom, jaký je to pocit, být velkou součástí historie Arsenalu...
„Jsem pyšný, že jsem přispěl svým malým dílem k historii tohoto skvělého klubu, že jsem dopřál radost lidem, kteří tento klub milují. Uvidíme, jestli ve vzpomínkách převládnou výhry nebo prohry, ale to je vzrušujícím aspektem lidské mysli.“

O letadlech, které létaly během zápasu nad stadionem (letadla za sebou táhly obdivné a děkovné vzkazy Wengerovi)...
„Hádám, že si tentokrát spletli transparenty!“

O tom, jestli i přes frustraci z letošní sezony cítí respekt od ostatních...
„Ano, rozhodně. Nejen od našich fanoušků, ale od lidí z celé Anglie. Za těch 22 let jsem se nenaučil jen milovat Arsenal nebo anglický fotbal. Naučil jsem se i milovat Anglii. Je to úžasná země, kdyby se mi tady nelíbilo, nezůstával bych tu tak dlouho.“

O tom, jestli ho anglický fotbal změnil...
„Ano, podívejte se mi na tvář, jak moc mě změnil! Pro lidi, kteří v Anglii nežijí, je těžké pochopit, co pro Angličany fotbal znamená. Navykl jsem si na tu lásku a vášeň a bude pro mě teď složité trénovat někde jinde. I když už Arsenal nebudu trénovat, navždy zůstanu jeho fanouškem.“

O vlivu afrických hráčů na jeho kariéru...
„Afričtí hráči mě provází celou moji kariéru. Dokonce jsem v Africe založil s jedním z mých přátel fotbalovou školu. Hráči jako Yaya Touré, Kolo Touré, Eboué, Gervinho, ti všichni z této školy pochází. Také jsem měl v týmu Geroge Weaha, Laurena z Kamerunu. Hráči z Afriky měli na moji kariéru obrovský vliv.“

O tom, kdy mu naplno dojde, že je konec...
„Nejspíš v pondělí ráno. Když totiž skončí sezona a vy zůstáváte manažerem, právě od toho následujícího dne začínáte plánovat další sezonu. To teď nebude můj případ.“

O tom, co bude v pondělí dělat...
„Budu mít pár dní volno, pak si budu muset vyklidit svoji kancelář. Potom začnu plánovat, co bude dál.“

O poslední zprávě fanouškům...
„Máme něco společného, to nikdy nezmizí. Někdy jste se mnou souhlasili, někdy zase ne. Všechno jsem však dělal pro dobro Arsenalu. Láska k Arsenalu je to nejvíc, co nás spojuje.“

 

 

 

Nejčtenější články

Kam pokračovat?
Reklama