Manažeři

Sam Hollis
1894-1897
Sam Hollis byl v roce 1894 jmenován sekretárním manažerem Arsenalu. S funkcí mu víceméně nikdo nepomáhal, s celým týmem se musel vypořádat sám. Před touto změnou byl Arsenal veden komisí hráčů a členů klubu. V Arsenalu Hollis vydržel pouhé tři roky, kdy zanechal tým uprostřed tabulky. V roce 1897 se přestěhoval do Bristolu City.
 

Thomas Brown Mitchell
1897-1898
Thomas Brown Mitchell byl první profesionální manažer „Gunners“, které převzal v roce 1897. Rodák z městečka Dumfries se v roce 1884 nastěhoval do Blackburnu, kde jako sekretární manažer během sedmi let pětkrát získal FA Cup. Poté na jednu sezónu převzal Arsenal, který se z 10. místa v lize vyšplhal mezi první pětku. Na jaře 1898 odešel ze severu Londýna a vrátil se zpět do Blackburnu. V srpnu roku 1921 opustil svět ve věku 78 let.
 

George Elcoat
1898-1899
George Elcoat vydržel v Arsenalu pouhou sezónu. Elcoat, který pocházel ze Stockton-on-Tees, preferoval nákupy hráčů ze severu Britských ostrovů. V týmu měl hned osm Skotů. Arsenal skončil pod jeho vedením na sedmé příčce v lize, která byla před následujícím ročníkem rozšířena na 18 týmů. Ani v FA Cupu to týmu nešlo a vypadl hned v prvním kole.

Harry Bradshaw
1899-1904
Harry Bradshaw převzal otěže po Elcoatovi a během pěti let restrukturalizoval klub. V roce 1891 přišel jako sekretář do Burnley, o dva roky později se stal jeho předsedou. V roce 1896 si vyzkoušel další funkci - stal se manažerem Burnley. Bradshaw nastoupil do funkce manažera Arsenalu v létě 1899. Byl to inteligentní člověk a výborný taktik. V sezóně 1902/1903 dovedl „Kanonýry“ na druhou příčku první ligy, což bylo vůbec poprvé v historii klubu. O rok později odešel do Fulhamu a stal se sekretářem jižní ligy. Roku 1924 zemřel.
 

Phil Kelso
1904-1908
Náročný a přísný Skot přišel do Woolwich Arsenalu po nasbírání zkušeností ve skotském Hibernianu. Během čtyřletého působení na severu Londýna se s Arsenalem dvakrát probojoval až do semifinále FA Cupu, v lize se mu však nedařilo. Po kariéře se vrátil zpět do Skotska, kde otevřel hotel Largs. Posléze se ještě Kelso vrátil k nejoblíbenější míčové hře světa. V roce 1909 převzal Fulham, kde vydržel až do své smrti. Zemřel roku 1935. 
 

George Morrell
1908-1915
George Morrell se stal manažerem Woolwich Arsenal v roce 1908 a dohlížel na přesun klubu z jihovýchodního Plumsteadu na sever na Highbury. Skotský kouč byl nucen prodat největší hvězdy, přesto se s klubem dokázal v první sezóně umístit v horní polovině tabulky na šestém místě. Rok 1913 byl pro Morrella krušný - Woolwich Arsenal skončil na samotném dně tabulky a sestoupil do druhé ligy. O dvě léta později se klub usadil na pátém místě druhé nejvyšší soutěže, což mu stačilo na návrat do nejvyšší soutěže.
 

Leslie Knighton
1919-1925
Leslie Knighton se dostal na post manažera severolondýnského klubu v roce 1919 po angažmá v  Leedsu a Manchesteru City. Na Highbury vydržel šest let, během kterých nebyl nikterak úspěšný - klub neskončil lépe než 10. a v sezóně 1924/1925 dokonce sestoupil do druhé ligy. Knighton byl poté propuštěn, jeho nástupcem se stal legendární Herbert Chapman. Po odchodu z Arsenalu ještě vedl Bournemouth, Birmingham City a Chelsea.
 

Herbert Chapman
1925-1934
Herbert Chapman byl jedním z těch, kteří psali historii fotbalu. Tento rodák ze Sheffieldu byl svým pojetím a nápaditými myšlenkami inspirací pro všechny kluby a manažery světa. Před vládcovstvím na severu Londýna vedl Leeds United a Huddersfield Town. A právě na Highbury začal prosazovat dnes již netradiční formaci 3-3-4. Díky výborným myšlenkám a citu pro taktiku se mohl Arsenal pyšnit v sezóně 1930/1931 vítězstvím FA Cupu a ligovým triumfem. „Gunners“ dokonce v tomto ročníku nastříleli 127 branek, čímž vytvořili klubový rekord. O dva roky později, před Chapmanovou tragickou smrtí (1934), Arsenal opět získal ligový primát. Klub po jeho smrti vystavil na Highbury bronzovou bystu (sochařský portrét hlavy a části hrudníku - pozn. red.).
 

George Allison
1934-1947
George Allison narozený v Darlingtonu byl původně žurnalistou a v roce 1905 se přestěhoval do hlavního města Anglie. Ve Woolwich Arsenalu nejdříve tyčil cíle a později komentoval finálový duel FA Cupu mezi Arsenalem a Cardiffem City v rádiu (1927). Poté nastoupil do funkce sekretáře klubu a následně se stal generálním ředitelem. V červnu 1934 usedl do manažerského křesla a po Herbertu Chapmanovi začal vládnout prvnímu týmu Arsenalu. Allison navázal na Chapmanovy úspěchy a v roce 1935 se stal klub opět mistrem. O rok později vybojovali „Kanonýři“ FA Cup a v roce 1938 zase ligový titul. Allison se na přelomu roku 1947 rozhodl odstoupit z funkce a odešel do důchodu.
 

Tom Whittaker
1947-1956
Thomas James Whittaker se narodil v hrabství Hampshire. Do Arsenalu vstoupil v roce 1919 a o osm let později se stal trenérem prvního týmu, který tehdy vedl Herbert Chapman. Whittaker hrál důležitou roli v Chapmanových plánech, jenž chtěl restrukturalizovat tréninkovou náplň a změnila se i regenarace hráčů. V roce 1947 převzal po Allisonovi roli manažera. S Arsenalem získal dvě ligová prvenství (1948 a 1953) a FA Cup (1950). V roce 1956 tragicky zemřel na infarkt. Bylo mu pouhých 58 let.
 

Jack Crayston
1956-1958
Rodák z hrabství Lancashire se stal manažerem „Kanonýrů“ v listopadu 1956. Ještě předtím účinkoval na Highbury jako hráč, na kontě měl více než 200 startů. Ve funkci manažera nezaznamenal žádný velký úspěch. V květnu roku 1958, sever Londýna opustil a odešel do Doncasteru. V prosinci 1992 opustil svět.
 

George Swindin
1958-1962
George Swindin měl s Londýnem zkušenosti ještě předtím, než se stal manažerem „Kanonýrů“. Brankářský dres Arsenalu oblékal dlouhých 18 let, během kterých odchytal 272 zápasů za první tým. V roce 1954 odešel do Peterborough, kde byl zároveň manažerem i hráčem, ale o rok později pověsil kopačky na hřebík a soustředil se pouze na vedení týmu. Arsenal převzal v roce 1958 a v první sezóně značně obměnil hráčský kádr, který se poté umístil na třetí pozici v první lize. Po odchodu z Arsenalu vedl Norwich City, Cardiff City, Kettering Town a Corby Town. Zbytek života strávil ve Španělsku a onemocněl Alzheimerovou chorobou. V říjnu roku 2005 zemřel ve věku 90 let.

Billy Wright
1962-1966
Billy Wright se narodil v hrabství Shropshire roku 1924 a byl prvním anglickým reprezentantem, který překročil hranici 100 startů v národním dresu. V letech 1950, 1954 a 1958 dotáhl jako kapitán reprezentační výběr až do finále mistrovství světa. Roku 1962 převzal otěže po Swindinovi, ale na severu Londýna se mu nedařilo. Klub neskončil pod Wrightem v lize lépe než sedmý a po sezóně 1965/1966, kdy skončil Arsenal na 14. příčce a v FA Cupu byl vyřazen Blackburnem, musel odložit manažerskou taktovku. Po odchodu z Highbury začal spolupracovat s televizní stanicí ATV. V roce 2002 byl uznán zapsáním do síně slávy anglického fotbalu.

Bertie Mee
1966-1976
Bertie Mee pocházel z Bulwellu a v roce 1971 dokázal Arsenal dovést k historicky prvnímu doublu, když vyhrál první ligu a FA Cup. Na sever Londýna přišel pět let předtím, tedy v roce 1966. Ihned po nástupu do funkce manažera přijal dva nové asistenty, přišli Dave Sexton s Donem Howem. Ve letech 1968 a 1969 se podařilo Arsenalu projít až do závěrečných bojů Ligového poháru, kde ale utrpěl porážku od Leedsu a Swindonu. Nicméně rok nato vyhráli „Kanonýři“ vůbec první trofej po dlouhých 17 letech - byl to Fairs Cup, v nemž zdolali Anderlecht 4:3. Po prohře 3:1 v Bruselu porazil Arsenal belgický tým na Highbury 3:0. První část zmiňovaného doublu získal severolondýnský tým na White Hart Lane proti největšímu rivalovi Tottenhamu v poslední hrací den. Pět dní poté odehrál Arsenal finále FA Cupu proti Liverpoolu ve Wembley, kde se stal hrdinou Charlie George, jenž vstřelil vítězný gól „Kanonýrů“ (2:1) až v prodloužení. V roce 1976 Bertie Mee rezignoval na post manažera týmu a přešel do Watfordu. Roku 2001 ve věku 82 let opustil svět.

Terry Neill
1976-1983
Celým jménem William John Terence Neill spatřil světlo světa v květnu 1942 v severoirském Belfastu. Do Arsenalu přišel v 17 letech jako hráč. O 14 let později nechal hraní a v roce 1974 převzal na dvě sezóny úhlavního nepřítele „Kanonýrů“ - Tottenham. Roku 1976 nastal onen zvrat a z White Hart Lane se přesunul do červenobílé části Londýna, kde se stal nejmladším manažerem v historii klubu. V letech 1978-1980 pokaždé dovedl mužstvo do finále FA Cupu, vítězně pro Arsenal skončilo pouze to z roku 1979. Roku 1980 se také celek z Highbury dostal do finále Poháru vítězů pohárů, kde podlehl španělské Valencii až na penalty. V prosinci 1983 definitivně opustil klub a odešel do důchodu.

Don Howe
1984-1986
Donald Howe se narodil 12. října 1935. Profesionálním hráčem se stal roku 1952, kdy podepsal kontrakt s West Bromwichem Albion. O 12 let později se přestěhoval na Highbury, kde se stal ještě pod Wrightem kapitánem prvního týmu. V duelu proti Blackpoolu si zlomil nohu a nikdy se z těžkého zranění nedokázal dát dohromady. Začal tedy vést rezervu Arsenalu a po Sextonově odchodu (1968) začal trénovat první tým. Manažerem tehdy byl Bertie Mee. Po nabrání zkušeností v Londýně se vrátil do West Bromwiche Albion, kde se stal manažerem. V roce 1974 odešel na jednu sezónu do tureckého Galatasaraye a roku 1977 se vrátil na Highbury, a to opět jako trenér prvního výběru. Howe si na svou pravou chvíli počkal a po odchodu Neilla přivedl známé tváře, jakými byly napříklda Tony Adams, David Rocastle či Niall Quinn. V březnu 1983 rezignoval na funkci manažera a pomáhal Bobbymu Gouldovi ve Wimbledonu. Před opuštěním manažerské sféry ještě vedl Queens Park Rangers a Coventry City. Následovně se chytil žurnalistiky a televizního vysílání.

George Graham
1986-1995
George Graham byl dalším z těch, kteří na Highbury působili jako hráči a posléze i jako manažeři. Vůdcem „Kanonýrů“ se stal roku 1986 po tříletém angažmá v Millwallu. Graham byl jedním z nejlepších manažerů 80. let. S Arsenalem docílil velkých úspěchů, dvakrát získal ligový primát, dvakrát Ligový pohár, jednou FA Cup a jednou Pohár vítězů pohárů - to vše během pouhých osmi let. Byl proslulý nevšední taktikou, neustále vymýšlel nové strategie a liboval si v ofsajdových pastech. Do týmu také přivedl druhého nejlepšího střelce v historii Arsenalu Iana Wrighta z Crystal Palace. Po odchodu z Arsenalu (1995) převzal otěže v Leedsu a následně u věčného rivala - Tottenhamu. V současné době působí jako fotbalový expert.

Stewart Houston
1995 a 1996
Stewart Houston, bývalý hráč Chelsea, Brentfotdu, Manchesteru United, Sheffieldu United a Colchesteru United, přišel do Arsenalu jako asistent manažera George Grahama roku 1986. Mimo jiné byl i správcem Highbury a v lednu 1995 se dostal do funkce manažera „Kanonýrů“. Hned v první sezóně dovedl Arsenal do finále Poháru vítězů pohárů. Stewart Houston zůstal v klubu jako asistent Bruce Riocha, nového manažera, a o rok později se stal opět správcem stadionu. V polovině září 1996 odešel s Brucem Riochem do Queens Park Rangers, kde mu dělal asistenta právě Rioch.

Bruce Rioch
1995-1996
Bruce Rioch vstoupil do klubu ze severu Londýna roku 1995. V první sezóně se jeho celek kvalifikoval do Poháru UEFA až v posledním hracím dni. Bylo to na úkor Evertonu, Blackburnu Rovers a Tottenhamu, které „Kanonýři“ přeskočili. Bruce téhož roku dovedl Arsenal do semifinále FA Cupu, kde ale podlehl Aston Ville. Roku 1996 definitivně opustil Highbury a spolu se Stewartem Houstonem se přestěhoval do Queens Park Rangers. Poté ještě vedl Norwich City a Wigan. Od roku 2008 je manažerem dánského Aalborgu.

Arsène Wenger
1996 - současnost
Více se o současném manažerovi Arsenalu můžete dočíst zde.