Stan Kroenke

Blíží se obří transakce. Vyvstanou z ní pro klub nějaké vážné důsledky?

09.08.2018, 13:00 – David LopaurProfil na Twitteru / fourfourtwo.com, thesun.com, arsenaltrust.org

Stan Kroenke je malý kousek od převzetí Arsenalu, když v úterý 7. srpna oznámil svůj záměr koupit všechny zbývající akcie klubu. Jeho jediný výraznější protivník Alisher Usmanov už nechce násilně držet třetinový podíl, prý kvůli čiré bezmoci výrazněji zasahovat do směřování severolondýnského celku. Odkup zbývajících cenných papírů, které jsou nyní ve vlastnictví drobných akcionářů nebo fanoušků, by tak měl být pro amerického investora pouhou formalitou.

Přestože je proti Kroenkemu řada fanoušků, vypadá to, že jejich značný odpor v minulých sezónách bude zbytečný. Navíc jsou teď navíc rozděleni na dvě skupiny. Ta první je ze scénáře jediného možného vlastníka zděšená a očekává negativní dopady pro celý klub. Tu druhou převzetí klubu americkým podnikatelem vůbec neznervózňuje, jelikož podle nich klub už dávno řídí se svým 67% podílem. De facto tak pouze konsoliduje pozici, která už je zde po určitou dobu jakýmsi statutem quo.
 
Z části je to pravda. Poprvé svůj kapitál do severolonýského klubu vložil Kroenke v roce 2007, kdy kupuje zhruba 10% akcií. Ten zásadní zlom však přichází až o čtyři roky později: tehdy získává vysoké podíly Dannyho Fiszmana a Niny Bracewel-Smithové, načež se stává majoritním vlastníkem značky. Jeho hlavního soupeře, zmíněného ruského miliardáře Usmanova, se mu daří držet mimo hru. A přestože čtyřiašedesátiletý oligarcha s nepříliš dobrou pověstí dlouho tvrdil, že svůj podíl americkému byznysmenovi nikdy neprodá z lásky ke klubu, najednou podlehl silnému tlaku a k odkupu svolil. "Rozhodl jsem se prodat své akcie. Akcie klubu, který jednou může být nejlepší na světě. Přeji mu mnoho úspěchů v budoucnu, stejně jako všem lidem, jejichž životy jsou s ním pevně spjaty," oznámil v minulých dnech.
 
 
Z etického hlediska Kroenke představuje ono 'menší zlo'. Nabízí se však obavy praktického rázu, především to, na jakém principu bude jeho vlastnický model fungovat. Zásadní potíž je s transparentností. Klub sice bude i nadále podávat finanční zprávy klíčovým firmám, změní se však jeho status na soukromý podnikatelský subjekt. Američan tak bude moci jednat samostatně, bez jakékoliv možné kontroly. Je velmi pravděpodobné, že se pokusí zbavit se firemní valné hromady (AGM - Annual General Meeting), která se pak už nebude scházet. Nedá se říci, že by za ní v minulostí stály nějaké hmatatelné úspěchy, ale alespoň umožnila fanouškům veřejně kritizovat jednání tohoto podnikatele.
 
Například menšinoví akcionáři dokázali na těchto hromadách získávat důležité informace, mimo jiné třeba o tom, na co konkrétně byly poskytnuty dvě platby ve výši 3 milionů liber společnosti KSE (Kroenke Sports Enterprises) za "poradenské služby". Po zrušení této valné hromady Kroenke nebude přímo zodpovědný fanouškům a může tak rozjet podobný model, jako má rodina Glazerů v Manchesteru United (kteří si sami vyplácí dividendy). To podle Roberta Wilsona, experta na finance v oblasti kopané, nemusí nutně znamenat nic špatného. Aby však tento model byl funkční, je potřeba si zajistit rentabilitu - v případě Arsenalu to znamená kvalifikaci do Ligy mistrů. Konspirace, že by Kroenke utáhl finanční kohoutky na případné posily, se Wilsonovi zdá přehnaná a nereálná, jelikož by byl americký podnikatel sám proti sobě.
 
Problém jediného vlastníka je spíše hrozbou finanční integritě klubu. Další potíž naplňuje skutečnost, že aby vůbec k dohodě došlo, Kroenke si bude muset vzít úvěr ve výši 550 milionů od frankfurtské Deutsche Bank. Je dost dobře možné, že využije hodnotu Arsenalu a jeho aktiv, aby splňoval podmínky půjčky. To už samozřejmě může mít pro klub významné dopady.
 
The Arsenal Supporters Trust (sdružení fanoušků snažící se o zapojení do klubových struktur) považuje převzetí Arsenalu Stanem Kroenkem za "velmi smutný den", kdy v daném prohlášení hrají velkou roli také emoce. Pluralita vlastnictví je v rámci severolondýnského celku součástí tradice a historie. Mnoho fanoušků, jejichž podíly budou násilně skoupeny americkým podnikatelem, tyto akcie nevlastní z důvodu finančního obohacení, ale z prosté lásky a podpory klubu. Řada z nich má sice jednu jedinou akcii - díky ní jsou ale součástí milovaného klubu. Na rozdíl od Usmanova by je Kroenke k prodeji nikdy nepřemluvil. To však není podstatné. Pokud Usmanov svůj podíl prodá, ostatní akcionáři budou donuceni zbavit se svých akcií také.
 
 
AST má sice poměrně malou akciovou účast, ale přinejmenším poskytla fanoukům jistou platformu a hlas. Nejspíše pryč jsou ony časy, kdy byl klub řízen lidmi, kteří k Arsenalu něco cítili: Davidem Deinem, Dannym Fiszmanem, Kenem Friarem anebo Peterem Hill-Woodem. Ti o sobě hrdě prohlašovali, že jsou spíše "správci". Tak či onak, stejně jako Alisher Usmanov se rozhodli, že si své "žetony" vymění za peníze - jako v kasínu.
 
Zatímco lze předpokládat, že úterní oznámení o možné změně vlastníka klubu se už plánuje nějaký ten pátek, člověka trkne spíše to načasování. Nedávno se totiž Emirates Stadium loučilo s Arsène Wengerem. A najednou, je tady mnoho změn, jejichž rychlost průběhu léta může indikovat pouze to, že si americký byznysmen jednoduše připravoval pozici, aby mohl rychle položit základy pro převzetí jednoho z nejúspěšnějších klubů.
 
Dané jednání by celkem otevíralo prostor pro různé spekulace ohledně odchodu Ivana Gazidise z funkce výkonného ředitele klubu. Proč by proboha odcházel z Arsenalu právě teď? Vždyť by to nedávalo smysl, když se většina interních záležitostí vymanila z kompetencí jediného muže a rozdělila mezi vícero osob. Možná jen Gazidis věděl, co se chystá, takže jednoduše přemýšlí nad tím, že urychleně opustí palubu lodi směr AC Milán. Zcela reálně by si také mohl uvědomovat, že důsledky převzetí Arsenalu vyvolají další negativní bouře ze strany fanoušků, které by dopadly především na jeho hlavu. A jestli se Josh Kroenke už nyní snaží posilovat svůj vliv na fotbalové dění v klubu, mohlo by se taky dobře stát, že by měl Gazidis dosti omezený prostor pro jednání s různými komerčními partnery, čímž by ve své podstatě jeho práce ztratila smysl. A přestože se Kroenke starší nechal slyšet, že "nemá v plánu měnit představenstvo", jihoafrický ředitel vzhledem k okolnostem nemusí mít tak úplně na výběr.
 
 
Řada fanoušků londýnského klubu tedy zůstává silně znepokojena aktuálními událostmi. Mezi nimi i Ian Wright, který pro The Sun sepsal poměrně dlouhý sloupek ohledně tohoto tématu. Podle něj se Kroenke nesnaží dělat to nejlepší v zájmu klubu, nýbrž v zájmu svých vlastních podnikatelských aktivit. Doslova píše: "Nejvíce děsivou možností je to, že více než kdy předtím půjde o zisk peněz z klubu, a ne naopak, tedy pro klub". Jestli navíc nebude americký investor nikomu zodpovědný, může si být jakýkoliv fanoušek jistý, že pokud bude Arsenal disponovat nějakými penězi, rozhodně nebudou z Kroenkeho kapsy. To bude podle Wrighta znamenat jediné: pokud Arsenal stále není konkurenceschopný ostatním klubům z TOP4, situace se v následujících letech rozhodně nezmění.
 
No a pár slov na závěr. Když byl manažerem Arsène Wenger, fanoušci si stěžovali, že je klub veden příliš autokraticky. Teď k tomu budou mít asi oprávněnější důvod, a povězme si na rovinu: Kroenke nebude tak benevolentní, jako byl francouzský manažer. A rázem vyvstanou myšlenky na Wengerova poslední slova, když se v dubnu všemi dojemně loučil: "Pro ty, kteří Arsenal milujete - postarejte se o udržení správných hodnot tohoto klubu." Možná jenom tušil, co by mohlo následovat, možná ne. Jisté je, že s Kroenkem, který zůstane jako jediný muž u kormidla, bude ochrana těchto hodnot mnohem obtížnější, než se zprvu vůbec mohlo zdát.

Nejčtenější články

Kam pokračovat?
Informace o sázkových kancelářích