Trofej pro vítěze Ligy mistrů

Arsenal vs. Barcelona? Velké déja vu

28.03.2010, 18:10 – Radek ŠamšaProfil na Twitteru

Arsenal po čtyřech letech znovu změří síly se španělskou Barcelonou, které ještě dluží odplatu za porážku ve finále Ligy mistrů z roku 2006. Co všechno lze od čtvrtfinálového dvojutkání čekat?

Čtvrtfinálové souboje nejprestižnější evropské klubové soutěže jsou tu. Od cesty do Madridu, kde se sehraje letošní velkolepé finále, dělí kluby už jen čtyři utkání. Jedním z největších taháků ročníku 2009/10 bude duel Arsenalu s Barcelonou. Zápas týmů, které hrají oku lahodící fotbal, nebude jen opakováním finálové bitvy z Paříže. „Kanonýři“ na „Blaugranas“ na přelomu 21. století narazí již počtvrté. Poprvé je k sobě spoutala základní skupina v sezóně 1999/2000. Arsenal tehdy v Katalánsku remizoval 1:1 a výsledek na svoji stranu nedokázal strhnout ani ve druhém zápase na Britských ostrovech. Wengerova družina tehdy měla za evropský domov Wembley, kde Španělé „Kanonýry“ přehráli 4:2 a postupovali z prvního místa. Arsenal se naopak musel s Ligou mistrů rozloučit, ve skupině totiž skončil až třetí, na druhé pozici zakotvila italská Fiorentina.

Skupina B - Liga mistrů (ročník 1999/2000)
P Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
1. FC Barcelona 6 4 2 0 19:9 14
2. ACF Fiorentina 6 2 3 1 9:7 9
3. Arsenal FC 6 2 2 2 9:9 8
4. AIK Solna 6 0 1 5 4:16 1


Odplata za finále Ligy mistrů z roku 2006?

Obrázek

Dalším, tentokráte však nesmazatelně zapsaným kláním do historických listin obou klubů, bylo finále Champions League v roce 2006. Oba celky musely vypravit konvoj do Paříže, města plného módy, zábavy a umění. Arsenal se do finále nejprestižnější evropské klubové soutěže probojoval vůbec poprvé a prozatím naposled. Závěrečný duel ročníku 2005/2006 se odehrál v Parku princů, který je domovem Paris Saint-Germain. Dres Barcelony tehdy oblékla jména jako Ronaldinho, Deco, Ludovic Giuly, Mark van Bommel či Samuel Eto'o. Na druhé straně stál francouzským koučem Wengerem poskládaný val v čele s Thierrym Henrym, Fredrikem Ljungbergem, Robertem Piresem nebo Alexanderem Hlebem.

Arsenal tehdy nezačal utkání příliš šťastně a už od 18. minuty hrál o deseti. Do sprch předčasně musel brankář Jens Lehmann, jenž fauloval pronikajícího Eto'oa. „Byl to okamžik, který totálně zvrátil obraz zápasu,“ shodli se po zápase expert Mark Lawrenson s lodivodem „Kanonýrů“ Arsenem Wenger.  Anglický celek se přesto v 37. minutě ujal vedení. Hlavou se trefil zadák Sol Campbell, který si proti „Blaugranas“ zahraje i letos. Ani ve druhé polovině „Gunners“ Kataláncům příliš nedovolovali, avšak přesto došlo ke srovnání. V 76. minutě se trefil kamerunský útočník Samuel Eto'o. O několik chvil později, tedy přesně o čtyři minuty, klub z Nou Campu zaúřadoval podruhé. Manuela Almuniu z úhlu prostřelil střídající Juliano Belletti. Severolondýnští už nedokázali ve zbývajících minutách zareagovat a bohužel se jim sen o trůnu pro evropského krále rozplynul před očima. Barcelona se stala šampionem, a v Parku princů tak mohly létat červenomodré konfety.

Obrázek

Prohrané finále v Paříži pamatují pouze čtyři hráči Arsenalu. Jsou jimi Sol Campbell (odehrál celý zápas), Emmanuel Eboue (odehrál celý zápas), Cesc Fabregas (odehrál 74 minut) a Manuel Almunia (odchytal 72 minut). Na severu Londýna se tedy tým značně obměnil, „Gunners“ mimo jiné přesídlili na nový stadion. Co se týče současného kádru Barcelony, finále si v roce 2006 zahráli Victor Valdés (odchytal celý zápas), Rafael Márquez (odehrál celý zápas), Carles Puyol (odehrál celý zápas) a Andrés Iniesta (odehrál 45 minut). Narozdíl od novinek ve výběru došlo i k výměně na manažerském postu. Franka Rijkaarda, který „Blaugranas“ dovedl ke dvěma ligovým titulům a dvakrát s nimi vyhrál španělský Superpohár, vystřídal mladší Josep Guardiola.
 


Čtvrtfinále ve znamení dvou velkých návratů

Cesc Fabregas a Thierry Henry. Ještě nedávno byl španělský středopolař učněm francouzského ostříleného borce, kterého na severu Londýna milovali snad všichni. Vyjma fanoušků sousedního Tottenhamu. Přesto se rodák z Les Ulis rozhodl červenobílý trikot opustit. O jeho možném odchodu se spekulovalo už po zmiňovaném finále, vojevůdce „Kanonýrů“ Arsène Wenger však všechny nepodložené informace dementoval.

„Ne, opravdu nevím, zda nás Thierry opustí,“ reagoval podrážděně po finálovém klání v Paříži Wenger, jenž na lavičce Arsenalu působí od roku 1996. Henry všechna jednání odložil podpisem čtyřleté smlouvy v Londýně. O rok později ale byla situace zcela otočena. „Titi“, jak francouzskému kanonýrovi na Emirates Stadium respektive Highbury přezdívali, odešel. Barcelona za služby nejlepšího střelce v historii „Kanonýrů“ zaplatila 24 miliónů eur. Nejednoho fanouška rudé armády pak Henryho slova při závěrečném rozhovoru pro oficiální klubovou televizi dojala.

„Nikdy na vás nezapomenu. Navždy zůstanete v mém srdci, stejně tak jako celý Arsenal. Do konce života budu „Goonerem“,“ loučil se se slzami v očích. A na severní Londýn, kde nastřílel 226 branek, opravdu nezapomněl. Častokrát v médiích reagoval na současnou situaci v týmu „Kanonýrů“ a své bývalé kolegy 5. října minulého roku dokonce osobně navštívil. Se svou rodinou se přiletěl podívat na duel proti Blackburnu, v němž Arsenal Rovers deklasoval 6:2.

Ani po přestupu do Barcelony, kam Thierry Henry odešel v létě roku 2007, nezapomněl rychlonohý útočník nic ze svého fotbalového kumštu. Vedení, krytí míče a dokonalá technika jsou stále jeho doménou. Na jihozápadě kontinentu to ale neměl a stále nemá 32letý forvard jednoduché. Velká konkurence v ofenzivě je a byla hlavním důvodem, proč si Henry musel zvyknout na post křídelníka. Francouz se na této pozici zaučoval už pod Frankem Rijkaardem, na jehož trend navázal i Josep Guardiola. V letošní sezóně je navíc s 24 odehranými zápasy až dvanáctým nejnasazovanějším hráčem „Blaugranas“.

Obrázek

Návrat, tentokráte však opačným směrem, čeká kapitána Arsenalu Cesca Fabregase. Španělský reprezentant v Barceloně fotbalově vyrůstal od svých deseti let. Mimo jiné nastupoval po boku Lionela Messiho či Gerarda Piquého (viz. foto), kteří oblékají dres „Blaugranas“ i dnes. V roce 2003 se musel 16letý mladík se svými kamarády rozloučit a čekalo jej stěhování do britské metropole. Na severu Londýna totiž o Fabregasovy služby stál francouzský stratég Arsène Wenger, který je dodnes označován fanoušky Barcelony za zloděje. V akademii „Kanonýrů“ však bylo o rodáka z Vilassar de Mar výborně postaráno, a tak se není čemu divit, že je vítěz evropského šampionátu z roku 2008 jedním z nejlepších středopolařů na světě.

Cesca Fabregase tak čeká velký comeback. 22letý Španěl se již několik měsíců brání přestupu do Barcelony, kde žije jeho rodina.


Anglické kluby postrachem „Blaugranas“

Ačkoliv to možná zní až příliš subjektivně, Barceloně se od pařížského finále proti Angličanům opravdu nedaří. „Blaugranas“ se od té doby s celky hrajícími Premier League střetli devětkrát. V sezóně 2006/07 narazili Katalánci ve skupině A na londýnskou Chelsea, se kterou v prvním duelu na Stamford Bridge prohráli 0:1. Na Nou Campu se pak body dělily, když Barcelona s „Blues“ remizovala 2:2. O pět měsíců později španělský velkoklub měřil síly v osmifinále Ligy mistrů s Liverpoolem. První zápas na Pyrenejském poloostrově skončil výhrou „Reds“ 1:2, v odvetě na Anfield Road Barcelona zvítězila 0:1. Mužstvo Rafaela Beníteze tak vyřadilo obhájce z roku 2006 díky pravidlu vstřelených branek na půdě soupeře.

V nadcházejícím ročníku narazili Katalánci na Angličany až v semifinále. Tehdy se Barcelonští utkali s Manchesterem United, s nímž v prvním klání v domácím prostředí remizovali 0:0. Zásluhou Paula Scholese, který vsítil jediný gól v odvetě na Old Trafford, postoupili do moskevského finále „Rudí ďáblové“.

V minulém roce Barcelona vyřazení United vrátila i s úrokem. Nejprve ale musela přejít přes londýnskou Chelsea, která uhrála v prvním semifinálovém duelu na Nou Campu bezbrankovou remízu. Druhá bitva na Stamford Bridge rovněž nepoznala vítěze, ale postupující znám byl. Remíza 1:1, kterou „Blaugranas“ zachraňovali až v samotném závěru utkání, zařídila Kataláncům postup do druhého finále během tří let, kde už čekal Manchester. Barcelona díky Samuelu Eto'ovi a Lionelu Messim potřetí triumfovala v nejprestižnější evropské klubové soutěži, což plánuje i letos.

Svěřenci Josepa Guardioly jsou obzvláště namotivováni po loňských úspěších. Kromě zmiňovaného vítězství v Lize mistrů totiž získali ligový titul, Španělský pohár, Superpohár i evropský Superpohár. Posléze se Katalánci dokonce stali nejlepším klubem na světě. Rok 2009 tedy Barceloně náramně vyšel, vyhrála vše, co mohla.

FC Barcelona proti anglickým celkům od roku 2006
Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre
9 2 4 3 7:7


Souboj dvojice útočných týmů

Londýnský Arsenal je společně s katalánskou Barcelonou často označován za tým, který nabízí divákům krásný fotbal. Mimo jiné své výkony klub z britské metropole zdobí spoustou gólů. „Kanonýři“ letos svou pověst potvrzují v domácí lize, kde během 32 utkání vsítili 74 branek a jsou třetím nejlépe střílejícím celkem v Premier League. Tabulku produktivity na Emirates Stadium vede kapitán Cesc Fabregas, který se letos ve všech soutěžích trefil již 18krát. Za Barcelonu branky jako po másle sází nejlepší fotbalisty planety Lionel Messi. 22letý Argentinec působící v Barceloně od roku 2000 se letos mezi střelce zapsal už 33krát. V posledních pěti soutěžních zápasech rozvlnil soupeřovu síť hned osmkrát! O víkendu nastoupil proti Mallorce až na závěrečných 39 minut, v nichž se mu gól vstřelit nepodařilo.

Messiho sílu by měli v duelech proti Arsenalu zpacifikovat obránci Thomas Vermaelen, Sol Campbell a případně William Gallas, pokud se stihne vyléčit ze zranění lýtkového svalu. Arsène Wenger však nehodlá svým svěřencům nastavovat osobní obranu.

„Nikdy jsem nenastavoval hráčům „osobku“. Pro mě je důležité, aby byla obrana dobře organizována, nic jiného nepotřebuji. Ideální by pro nás bylo, kdybychom v prvním utkání doma na Emirates Stadium vůbec neinkasovali,“ prohlásil 60letý francouzský stratég.

Co se týče postavení v tabulce, „Kanonýři“ jsou v nejvyšší anglické soutěži po 32 kolech třetí s 68 body na kontě, Barcelona je na tom ve Španělsku lépe. Po 29 odehraných kláních, v nichž Katalánci získali 74 bodů, jsou „Blaugranas“ lídrem.


Odveta na největším evropském stánku

Obrázek

Nou Camp je pojem sám o sobě. Někteří jej dokonce řadí mezi nových sedm divů světa. Téměř stotisícový svatostánek ležící na jihu Pyrenejského poloostrova vyrůstal v letech 1954 - 1957. Od počátku byl využíván pouze fotbalovou Barcelonou, s postupem času se zde začala hrát i mezistátní klání a v roce 1999 Katalánci hostili i finále evropské Ligy mistrů. Kvůli světovému šampionátu v roce 1982 vzrostla kapacita ze současných 98 772 na 121 749 diváků. Nou Camp je nyní jedenáctým největším světovým fotbalovým stadionem, v Evropě si drží stánek „Blaugranas“ prvenství. Hlediště se navíc v budoucnu ještě rozroste. Barcelona totiž kývla na projekt britské společnosti Foster and Partners, která hodlá kapacitu rozšířit o dalších 10 000 míst. Klub vyjde přestavba Nou Campu na 250 miliónů eur. Rekonstrukce by měla začít v příštím roce.


 

Profily souvisejících hráčů:

Nejčtenější články

Kam pokračovat?
Reklama